Další tématická výstava a zároveň 4. Domácí úkol na téma Venuše.
Výstavu zahájila dne 1. března 2004 PhDr. Eva Petrová, Csc., Jitka Molavcová a Jiří Suchý.
Z úvodní řeči PhDr. Evy Petrové:
"Zobrazit Venuši? Bohyni krásy a lásky, které dali dokonalý tvar antičtí sochaři a kterou renesanční malíři vybavili nedostižným půvabem. Byla ztělesněním klasického ideálu. Venuší existuje ještě víc, včetně předhistorických a v dílech přírodních národů, kde má jméno Venuše přenesený význam. Zobrazit Venuši dnes, kdy není kultovním předmětem a klasický ideál je historickou kategorií? Krása je v současném umění zpochybněna, ne-li přímo vyloučena. Malíři se vyhýbají kráse, zaměňuje se s líbivostí. Dobový módní typ se může nazvat Venuší v přirovnání s poněkud archaickým přízvukem.
Jak se tedy někteří současní malíři vyrovnali s tímto tématem? Slavné předobrazy vybízely k parafrázím. Sandro Boticelli svým Zrozením Venuše nabídl přitažlivé atributy: moře, lastury, květy. Malíři, kteří si za námět určili Zrození Venuše, vyjádřili proces. U Jiřího Šorma se ženská postava zdá vynořovat z hlubinných proudů. Že jde o vody mořské, dosvědčuje živočich s mušlí. Boris Jirků vidí zrození dramaticky, moře vzbouřenou vlnou vymrštilo postavu do výše. Venuše Karla Sládka je posud spící v rozevřené lastuře, bílé tělo zkrápí pramínky vody. Pro obraz Josefa Velčovského je určující modrá barva mořské hlubiny s trsem podmořských rostlin a zavřenou mušlí. Stoupající modrý fantom se zdá formovat do podoby budoucí postavy. Malíř chápe zrození jako tajemství. Pro Milana Chaberu je Venuše pozemská žena, zpola oblečená, která připomíná botticelliovskou plavovlasou bohyni jen svými vlasy a kolem poletujícími květy. Aois Mikulka parafrázoval jiný slavný obraz, Tizianovu Venuši urbinskou. Jeho Venuše z Žabovřesk leží na lehátku opřena o polštář, v ruce drží sklenici vína. V pozadí dveřmi vstupuje služebná s podnosem. Nechybí chundelatý psík, který na obraze Tizianově spí schoulený v nohách své paní. Pojetí a provedení je mikulkovské.
Kolik malířů, tolik interpretací klasického námětu, bez ideálu klasické krásy."
PhDr. Eva Petrová