Keramička, jejíž stěžejní téma jsou tak trochu zvláštní zvířata.
O výtvarné umění a přírodu se zajímala od dětství a později, na konci 90.let, se začala zabývat intenzivněji keramikou. Inspiraci své tvorby hledá v přírodě. Fascinuje ji především podobnost lidské a zvířecí říše, zejména pak podobné grimasy člověka a zvířete. Tato parabola zvíře – člověk provází celou její dosavadní tvorbu.
Její díla jsou zastoupena vedle Galerie La Femme například v Galerii české plastiky v Praze, v galerii Crears, v galerii Casa San Marcos v Ekvádoru a v soukromých sbírkách v Čechách, ve Francii, Německu, Rakousku, USA atd. Pravidelně spolupracuje s nadací Archa Chantal a Kontem Bariéry Nadace Charty 77. V roce 2014 měla dvě větší výstavy: v Městské galerii Špejchar v Chomutově a v Galerii Crears v Rožnově pod Radhoštěm.
Prof. Jan Hendrych o jejím díle:
"Plastiky Mony Lipi jsou vesměs citlivě odpozorovány z reality, mají příjemnou míru stylizace, autorského osobitého vidění a ženského cítění.
Z děl, které jsem měl možnost poznat, mohu konstatovat, že výtvarná úroveň, citlivost a uměřenost vždycky zaručovala vysokou kvalitu prací. Její plastiky nepostrádají humor. Kladně také hodnotím určitou osobní skromnost."
Prof. Boris Jirků o jejím díle:
"Její outloň váhavý, chvostan bělolící, urzoun, kapybara, babirusa, surikata a další jsou vlastně bajkami, kdy zvířátka jsou podobenstvím a nadsázkou lidských vlastností a jejich milým křivým zrcadlem. Není to prvoplánová jednopohledová karikatura, ale solitérní plastika nabízející plnou sochařskou formu ze všech stran, umocněnou kvalitními ušlechtilými materiály, jako jsou glazovaná keramika, nebo patinovaný bronz. Její práce jsou pozitivní zprávou a to v dnešní době, není věru málo…"