Výtvarné sympozium v Provence 2016

V květnu roku 2016 se 5 umělců seskupených kolem Galerie La Femme sešlo na malebném místě v jižní Francii, aby tam po několik dní společně tvořili. Projekt Ateliers ouverts neboli Otevřené ateliéry pořádá již po mnoho let francouzská asociace Chemin d´arts (Cesty umění) a české umělce si na svou venkovskou usedlost poblíž vesničky Martignargues pozvala umělkyně Nizoucha Decoux.

Ukázka vytvořených děl

Zúčastnění umělci: Alena Beldová, Mona Lipi, Boris Jirků, Miroslav Pošvic a Bohouš Eliáš ml.

Boris Jirků- Provence

Nizoucha, francouzská choreografka a tanečnice, spolupracuje s Galerií La Femme od roku 2006 a s její pomocí proběhlo v jižní Francii již čtvrté sympozium tohoto druhu. Ti, kdo sledují činnost Galerie La Femme delší dobu, si možná pamatují na koncerty šansonů Jacquea Brela v podání Patrika Tomase, které se několikrát v Praze konaly pod hlavičkou těchto projektů.

Umělci na venkovské usedlosti malovali a tvořili sochy po dobu jednoho týdne, následovala vernisáž a tři dny otevřených dveří, během nichž se sjížděli milovníci umění, aby tak mohli umělcům nahlédnout pod ruku. Každý z umělců si našel svůj inspirativní koutek na práci: Boris Jirků s Alenou Beldovou malovali přímo v krajině, Bohouš Eliáš a Mona Lipi se zabydleli v kamenném přístřešku za galerií a Mirek Pošvic si našel své útočiště ve starém nepojízdném autobuse u vinice, který se stal jeho hlavní inspirací.

Celá akce pak měla dozvuk v Galerii La Femme, kde proběhla výstava vytvořených děl. Tu zahájili Chantal Poullain a prof. Boris Jirků.

Z cestovního deníčku Miroslava Pošvice:

Semínka

„...šumění listí a větví v prudkém větru, šlehání deště do rezavé střechy a oken starého, zatoulaného a zapomenutého autobusu.

Ležím na zemi ve spacáku a poslouchám tu zvláštní, dramatickou kakofonii zvuků. V pauzách mezi nápory vichru a deště je slyšet divné, opuštěné ticho. Vybavuje se mi Antonioniho " Zvětšenina" s Davidem Hemmingsem. Pocit samoty, opuštěnosti a zároveň stesk s touhou po sdílení těch neobyčejných chvil. A další vlna, noční orchestr to valí dál a kousek od mé hlavy dopadá kapka prvního sóla...“

Alena Beldová – Sladká Francie:

Odjeli jsme do sladké Francie a bylo nás pět. Navíc do jednoho z regionů nejsladších, do Provence.

Byli jsme ubytováni v krásném typickém kamenném domě, stojícím na samotě mezi vinicemi a ovocnými sady.

Důvod, proč jsme byli do Francie pozváni, byla výstava “ATELIERS OUVERTS”, kterou bych popsala tak, že v blízkém okolí jsou během 3 dní otevřeny galerie a ateliery a všichni navštěvují vše, co je zajímá. Asi jsme naší výstavou zaujali, protože jako jediní jsme se dostali do místních novin.

V dalších dnech jsme se jednak věnovali vlastní tvorbě, ale i návštěvám místních obyvatel, výletům do okolních vesnic a městeček, kde jsme ochutnali provensálskou kuchyni a výborná francouzská vína! Bylo to krásné a děkuji všem…

Pár momentek ze sympózia