"Nemám ráda stojaté vody. Voda musí zurčet, klokotat, bublat, musí být v pohybu, musí být cítit všemi smysly, tak jako sám život.
Kde se nic nehýbe, nic se neděje... A proto jsem stále v pohybu, obrazně i fyzicky.
Zestručněno - cestuji a tančím. Cestuji za tancem a tančím na cestách. Tanec - nejkrásnější a nejpřirozenější pohyb, nádherné to pojítko mezi lidmi. Lidské tělo je úžasným nástrojem, kterým malujeme v prostoru, vyjadřujeme emoce. Elegantní pohyb je často inspirací a objektem pro fotografy, malíře, básníky... V tanci je energie, naše osobnost, odraz našeho žití - našeho „pohybu“. Být mezi lidmi, znamená tančit s nimi, byť jen na chvíli, jejich životem v našem životě a obohatit se tak vzájemně.
Jedním z takových obohacujících míst je i Galerie La Femme. Stále se v ní něco děje, a i přes svoje pevné místo v centru Prahy, je neustále v pohybu... "
Ludmila Janská
