„Tak jaký že bude ten další domácí úkol?“ Ptají se často natěšení umělci hned po skončení výstavy Domácího úkolu. „Tak tentokrát něco vymyslí Monika,“ říká galerista Lipina.
Tak si tak v dílně přemýšlím, už to není jen tak vymyslet něco po těch letech – dvacáté třetí téma! A jak se mi ruce boří do hlíny, je to tam. Jak to, že toto téma ještě nebylo? Vždyť je to téma starší než lidstvo a než všechno živé na naší planetě. Je to téma přímo božské! Všudypřítomné, tvořící a ničící zároveň, všichni s ním přicházíme dennodenně do styku a bez čtyř živlů by nebylo nic! I moje keramická tvorba pracuje se všemi čtyřmi. Zemi zpracovávám za přítomnosti vody, na vzduchu dílo vysychá a ohněm (v tomto případě symbolickým) je dokonáno. Téma hodné filozofů, vědců, spisovatelů, umělců… Každý se jím zabývá. Možná, že jsou 4 živly pro nás v tomto přetechnizovaném a konzumním, od přírody odtrženém světě příliš velká samozřejmost.
Ale nebylo mým cílem do toho vkládat příliš velkou vážnost. Jsem ráda, že se živlů každý zhostil po svém. A tak se galerie hemžila živly vodními, ohnivými, vzdušnými i zemitými, ale například i „živly“ u bazénu.
Živel je hybná síla. Ještě by se ke čtyřem živlům mohl přidat živel pátý – láska, podle mého oblíbeného filmu od Luca Bessona. V tom případě by pro mě byla naše galerie a zejména pan galerista živlem největším. Protože už dvacet let hýbe výtvarným světem zadáváním Domácích úkolů a nesmírně ho to baví.
Monika Lipinová (Mona Lipi)
