Výstava ke stému výročí vzniku Československa
Ke stému výročí založení Československa jsme připravili pro naše umělce další zadání Domácích úkolů, tématem se stala První republika. Období, ke kterému se vracíme s nostalgií, pohlížíme na něj jako na dobu elegance, velkých filmových hvězd, krásné literatury a jejích autorů a vidíme výraznou osobnost Tomáše Garrigua Masaryka. Téma vlastenecké, které umělci ztvárnili s velkou chutí a vznikly tak nádherné obrazy.
Dlouhý čas obdivuju tohoto hrdinu a zakladatele Československého státu. Jeho vědeckou, astronomickou, průzkumnickou a odvážnou činnost pilota i jeho statečnou válečnou kariéru. Jeho přátelské chování a galantnost k ženám, které ho nejen za to milovaly. Byl to frajer a taky hravý mystifikátor. Za minulého režimu byl jeho život utajován a byl netrpěným symbolem jako Masaryk. Proto má volba padla jednoznačně na portrét Milana Rastislava. Pokusil jsem se namalovat nejen jeho vnější portrét inspirovaný fotografiemi a hrdý postoj, ale i jeho bohatý vnitřní svět. Také jako symbol svobodné vůle a nezlomnosti. A co pro Čechy, Moraváky a Slezany znamenal jeho statečný boj a diplomatická schopnost. Samozřejmě součástí tohoto bohatého, silného, životního příběhu je i jeho tragická smrt, zakryta rouškou tajemství. Je to silný a nezpochybnitelný osud antického hrdiny nebo pravého galantního středověkého rytíře. Osud, který sám pevně drží v rukou, a je jeho hrdinou i hybatelem. K takovému se sám rozhodl a byl statečný a schopný přijmout jakoukoli výzvu, kterou mu složitý svět předložil. Byl úspěšný jako vědec a stal se prvním nefrancouzským generálem. Jak jinak jsem ho mohl zobrazit, než jako generála nejen války, ale i ducha, sebevědomého, hrdého a nebojácného. Jako symbol statečnosti, cti, odvahy mít vlastní názory, nebát se a pevně za nimi stát a zaplatit vědomě i cenu nejvyšší, vlastní život. Je inspirací pro nás ostatní, protože životní výzvy se stále opakují a dostát jim, naplnit svůj příběh, je pořád stejně těžké a nebezpečné.
Boris Jirků
Pri príležitosti 100. výročia vzniku prvej Československej republiky, ktorú som bohužiaľ nezažil, ma napadla myšlienka namaľovať obraz s portrétom prezidenta Masaryka a motívom Pragovky. V tej dobe boli československé automobily na svetovej úrovni. Prezident bol veľkým obdivovateľom týchto strojov rôznych značiek, ako aj Pragy. Na chladiči mala sošku GÉNIA vítazstva - strieborného bežca s vavrínovÿm vencom. Keď som postupne maľbu dokončoval, tak som vymyslel, že nalepím na predné sklo Pragovky pár kusov poštových známok z mojej zbierky s portrétom prezidenta z prvej republiky. Nakoniec to dobre zapôsobilo v obraze a na automobile ako diaľničné známky, ktoré v tej dobe nemali ešte šancu... Na záver tohto výtvarného príbehu si pocit ako sa jazdilo v tých rokoch vychutnávam často jazdou na mojej 92 ročnej Pragovke.
Marián Komáček, maliar a veteránista dozaista
