Výstava usketečněna ke 100. výročí od narození Bohumila Hrabala. Výstava proběhla na Staroměstské radnici a odtud putovala do Prague House v Bruselu, do Českého centra v Budapešti, do města Tatabanya v Maďarsku a na další místa v ČR a na Slovensku.
Prof. Boris Jirků z výročního katalogu DÚ
"Dovolte mi malou impresi. Bohumil Hrabal nebyl jeden z mnoha spisovatelů, on byl jedinečný a jediný. Změnil vnímání reality celým generacím, nejen českým a slovenským. To, co bylo na něm a jeho díle neobvyklé a určující, bylo to, že dokázal vidět krásu, neopakovatelnost, jedinečnost, doteky věčnosti tam, kde to nejen nikdo jiný neviděl, ale nikdo jiný ani nehledá. Objevil a nově definoval poezii továrny, šrotoviště, smetiště, bufetů čtvrté cenové skupiny, prostě odvrácené strany života, periferie. Nejen že ji psal, on ji i žil se svými přáteli Vladimírem Boudníkem a Egonem Bondym na Hrázi Věčnosti mezi Libní a Vysočany. Žil a viděl tu velebnou krásu, bohatost, proměnlivost, neopakovatelnost a výjimečnosti okamžiku a jedinečnost prožitku. Ukázal nám, proč bohové záviděli lidem smrtelnost: vše je neopakovatelné, ohraničeno konečností, a tím se získává velikost antických rozměrů.
Nabízel nám zrcadlo našich životů. Pravda, zrcadlo trochu roztříštěné, odrážející úlomky, bolestivé, krásné střepy, které se navždy zaryly do hrubých kůží našich duší. Psal proudem vědomí, předběhl Jacka Kerouaca, který podobně napsal Na cestě – kde popisoval svou pouť odněkud někam. Hrabal byl na této cestě celý život.
Byl pozorný posluchač, vynikající pozorovatel a snovatel příběhů. Dokud žije příběh, naše životy mají smysl, příběh je měřítkem a naplněním našich životů. V našich malých soukromých dějinách je vše důležité a má pro nás absolutní smysl. Jeho nová slova se stala součástí našich slovníků – jako například pábitel. Anebo jeho podobenství – tyto skvrny nelze odstranit bez porušení podstaty.
Podívejte se, jak ovlivnil Hrabal české výtvarné umělce, kteří se zúčastnili tohoto bohulibého a bohumilého projektu, pokud prožijete pár krásných chvil s našimi obrazy, budeme spokojeni. Pokud si po zhlédnutí obrazů některé z jeho Perliček, Automatu svět, Krasosmutnění, Hlučnou samotu, Něžného barbara, Sněženky, Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále, Ostře sledované vlaky či jinou knihu přečtete, budeme považovat naši kulturní misi Galerie La Femme za naplněnou. Bohumile, děkujeme za vše."